Čtenářské fórum


Naposled aktualizováno 14. dubna 2000


Některé zkreslené informace zveřejněné na oficiálních stránkach  internetu ČSJ a ve zpravodaji ČSJ opublikované v roce 1999 způsobily rozruch mezi mými přáteli a fandy, což mne pak vyburcovalo k odezvě a korespondenci s výkonným výborem ČSJ. To vše pak zapřičínilo uložení úkolu revizní komisi a jejimu prošetření celé záležitostí spojené s mým odchodem v roce 1982.

Kontrolní komise ČSJ předložila své stanovisko výkonnému výboru ČSJ zápisem ze dne 5.prosince 1999. Závěry šetření pak byly projednány výkonným výborem ČSJ, který na svém zasedání dne 16. prosince 1999 jednomyslně přijal a zveřejnil následující prohlášení:

Prohlášení Českého svazu jachtingu k případu   světově známého českého námořního jachtaře Richarda Konkolského

Výkonný výbor Českého svazu jachtingu (ČSJ)  na zasedaní dne 16. 12. 1999 schválil následující prohlášení k případu našeho významného a  úspěšného representanta v námořních závodech  osamělých mořeplavců OSTAR a BOC.

Výkonný výbor ČSJ na základě výsledků rehabilitačního řízení krajského soudu v Ostravě a svého šetření dospěl k závěru, že obvinění vznesená proti Richardu Konkolskému účastníky soudního řízení po jeho opuštění republiky v roce 1982 nebyla prokázána. Byla proti němu vedena dlouholetá účelově směrovaná kampaň, která měla  za cíl očernění jeho osoby na veřejnosti a znevážení jeho prokazatelných úspěchů ve světovém jachtařském sportu, kterými přispěl k propagaci dobrého jména své vlasti. Na této kampani se přímo i nepřímo podílely  i postoje tehdejších představitelů Svazu jachtingu ČSTV a Komise námořního jachtingu. Tato kampaň přinesla mnohé zbytečné komplikace a finanční újmy jak Richardu Konkolskému, tak i jeho rodině.

Současný výkonný výbor ČSJ se Richardu Konkolskému  za toto upřímně omlouvá. Zároveň vyslovuje panu Richardu Konkolskému  poděkování a uznání za úspěšnou reprezentaci našeho jachtingu a naší republiky v závodech kolem světa osamělých mořeplavců  - BOC 1982 a 1986.

Jako výraz úcty a uznání k jeho dlouholeté a úspěšné závodní i publikační činnosti u nás i v zahraničí  uděluje  výkonný výbor Českého svazu jachtingu Richardu Konkolskému čestné členství .  Za  celoživotní podporu bylo uděleno čestné členství v ČSJ i jeho manželce Mirce Konkolské.

                                        Ing. Karel Bauer, CSc. v.r., předseda ČSJ


 

 

Má odpověď Českému svazu jachtingu ze dne 20. prosince 1999:

Vážený předsedo a VV ČSY,

Srdečně děkuji za Vaši zprávu a rozhodnutí. Mohu Vás ujistit, že když jsem před osmnácti léty opouštěl vlast, jediným důvodem našeho odchodu byl můj záměr využití mého jachtařského mistrovství k co nejlepší reprezentaci Českoslovenké republiky.

Léta jsem byl schopen řešit rostoucí negativní přístup tehdejšího vedení ČSYS k mé sportovní a reprezentační činnosti, bohužel po několikaleté přípravě na první Solo závod kolem světa - BOC 1982 jsem nebyl schopen získat ani povolení k soukromé rekreační plavbě na Baltském moři a byl jsem přinucen zvolit řešení cestou odchodu. Byl jsem však pevně přesvědčen, že přes krátkodobý negativní aspekt způsobeny mým odchodem, mé sportovní výsledky na mezinárodní úrovní přinesou mé vlasti široké uznání na světové úrovní a dlouhodobý přínos. Proto jsem také zvolil po mém odchodu daleko těžší a po všech stránkach komplikovanější cestu mé další sportovní činnosti pod československou vlajkou a jako československý občan. Jsem přesvědčen, že získanými úspěchy ve špičkových mezinárodních závodech a dosaženými světovými rekordy se mi to plně podařilo.

Musím přiznat, že po všech změnách doma a v sousedních státech jsem neočekával tak dlouhé řešení mého případu novým vedením ČSJ, zvláště po téměř okamžité reakci po změnách u nás, kdy Polský jachtařský svaz mi udělil své nejvyšší uznání a po akci naších sdělovacích prostředků, které mne vybraly mezi desítku sportovců století České republiky. Na druhé straně musím přiznat, že v době odchodu jsem nečekal uznání mých sportovních výkonů oficialními orgány ani po dobu mého života a několik roků by nemělo hrát žádnou roli.  

Myslím si, že nejdůležitější je skutečnost, že danou minulost můžeme Vaším rozhodnutím odložit stranou a kladné aspekty využit k prospěchu všech a za to Vám srdečně děkuji osobně i jménem mé rodiny, jménem mých přátel, fandů i prostých jachtařů. Rovněž Vám děkuji za nás oba za projev uznání a udělení čestného členství ČSJ.

Jak jsem se zmínil již před nedávnou dobu Ing. Petru Ondráčkovi, mám v úmyslu navštívit vlast, kde jsem od svého odchodu ještě nebyl. Původně jsem plánoval svou návštěvu na konec ledna tak, abych se mohl před návratem  zúčastnit setkání námořních jachtařů v Libštatě, které je plánováno na 12.února 2000. Prozatím jsem plánoval jen svůj volný čas na toto období, abych si vytvořil "okno" ve své pracovní činnosti. Prijímám Vaše pozvání a srdečně za ně děkuji. Mohu skloubit dobu své návštěvy s Vašími časovými potřebami a možnostmi.

Pochopitelně, že důsledky našeho odchodu se silně a všestranně odrazily hlavně na mé ženě i synovi. Ekonomický dopad spojený s naším odchodem pocitíme do konce našeho života. Mirka, jako citlivá žena a matka byla a je daleko více poznamenána emocionálními důsledky minulosti. Po společné diskusi jsme došli k závěru, že by Mirka nemusela osobně zvládnout situace při případné návštěvě a že jeji návštěva by pravděpodobně nebyla přínosem pro všeobecný zájem ukončení otázky minulostí a proto s poděkováním odmítá Vaše pozvání k návštěvě. Rozhodla se, že Vám při nejbližší příležitosti zašle osobní e-mail v této věci.

Závěrem ještě jednou srdečně děkujeme za Vaše rozhodnutí, ocenění i pozvání a přejeme Vám jakož všem českým jachtařům hodně úspěchů v roce 2000.

Richard a Mirka Konkolski

Newport, 20.prosince 1999


Krátce po prohlášení výkonného výboru ČSJ následovalo prohlášení ČANY:

Stanovisko ČANY k prohlášení ČSJ k případu českého námořního jachtaře Richarda Konkolského

Výkonný výbor Českého asociace námořního jachtingu (ČANY) vyjadřuje plnou podporu a souhlas s prohlášením, které vydal výkonný výbor Českého svazu jachtingu (ČSJ) k případu našeho významného a  úspěšného representanta v námořních závodech  osamělých mořeplavců OSTAR a BOC.

ČANY si váží a uznává sportovní úspěchy Richarda Konkolského a oceňuje jeho publikační činnost. Obojí významným způsobem přispělo k rozvoji a propagaci českého námořního jachtingu.

Proto se  výkonný výbor ČANY rozhodl ocenit tyto celoživotní aktivity udělením čestného členství v ČANY panu Richardu Konkolskému a za celoživotní podporu a aktivity v českém námořním jachtingu i jeho  manželce paní Mirce Konkolské.

                      
Ing. Václav Švec, CSc. v.r.,
president ČANY

Má odpověď ČANY ze dne 28. prosince 1999:

Richard a Miroslava Konkolski
23 Warner Street
Newport, RI 02840-2043
(401) 846 0001

28. prosince 1999

Ing. Václav Švec
President VV ČANY
Praha, Czech Republic

Vážený presidente a členové výkonného výboru ČANY,

Srdečně Vám děkuji za sebe i mou rodinu za Vaše stanovisko a prohlášení k mému případu. Plně věřím, že tímto můžeme společně odložit do minulostí záležitost na kterou bychom já, Mirka i Ríša rádi co nejdříve zapoměli.

Jménem mým i Mirky Vám rovněž děkuji za uznání naší společné práce a za její ohodnocení udělením čestného členství v ČANY. Mohu Vás ubezbečit, že jediným důvodem našeho odchodu byla reprezentace naší vlasti, byť bohužel za těch nejhorších podmínek, zvlášte pro nás. Jsem však presvědčen, že dosažené úspechy na mezinárodním poli plně vynahradily negativní apekty minulosti a že dosažené úspěchy budou moci nadále sloužit k prospěchu všech jachtařů u nás.

Srdečně děkujeme a přejeme všem hodně úspechů v další činnosti.

Richard a Miroslava Konkolski


Dne 29. ledna 2000 jsem se pak zúčastnil Výroční valné hromady Českého svazu jachtingu konané v místnostech Press Centra v západní tribuně stadionu Rošického v Praze na Strahově.  Na výroční valné hromadě předseda ČSJ Ing. Karel Bauer, CSc. jestě jednou veřejně přednesl všem delegátům prohlášení vedení ČSJ a předal mi diplom s čestným členstvím v ČSJ.

  Foto © Ivan Jablonský 

Náš syn Ríša pak přijal v zastoupení diplom čestného členství jménem své mamky Mirky Konkolské.

  Foto © Ivan Jablonský 

 

Osobně jsem poděkoval za uznání. Všem přítomným, delegátům, přátelům a fandům, kteří mi nepřestali fandit a držet palce po celou dobu mé sportovní činností i přes veškeré problémy minulosti, jsem vyjádřil naše zvláštní poděkování za jejich důvěru.

Předsedovi Českého svazu jachtingu Ing. Karlu Bauer, CSc jsem pak slavnostně předal
naši státní vlajku se kterou jsem reprezentoval naši republiku po mém odchodu a která obeplula svět dvakrát při solo závodech kolem světa BOC Challenge 1982-83 a BOC Challenge 1986-87 a pod kterou jsem udělal řadu světových rekordů. 


Foto © Ivan Jablonský

Jsem názoru, že vlajka by se měla nacházet v zemi kterou jsem s ní čestně reprezentoval a podle sdělení vedení ČSJ bude vlajka vystavena v připravovaném muzeu českého jachtingu.

Osobně jsem byl potěšen poctou s požadavkem předat ceny nejlepším jachtařům roku, kterým i touto formou dodatečně gratuluji a přeji hodně úspěchů v další činnosti.


Foto © Ivan Jablonský


Byla to má první návštěva doma po osmnácti létech. Pochopitelně návštěva mé rodiny hrála prioritu. Kromě ní jsem však měl ohromnou řadu nezapomenutlených setkání.

Přiletěl jsem do Prahy a pochopitelně prohlídka Prahy byla moc pěkným zážitkem.

 

 
Foto © Ivan Jablonský, Richard Konkolski Jr.

Následovala návštěva rodného Bohumína a okolního kraje. Setkání s dlouholetými kamarády a funkcionáří jachtingu SM Kraje a okresu Karviná bylo více než dojemné.

Sekání s jachtaři Severomoravského kraje potvrdil jen ohromé rozšíření zájmu o námořní jachting.

                          Courtesy Mladá Fronta dnes, foto © Alexandr Satinský

Pochopitelně jsem nemohl chybět na výročním setkání jachtařů v Libštátě, které slavilo kulaté třicáté výročí. Na setkání mne odvezl Láďa Měkýš, jeden z členů posádky Parmelia Race. Setkání se starými i novými přáteli bylo nezapomenutelné.

 


Foto courtesy © Olga Müllerová

Stejně nezapomenutelná byla i pocta od ČANY ve formě nádherného křišťálového poháru a čestného členství jak pro Mirku tak i pro mne.

 

Během téměř třitýdenní návštěvy jsem si ověřil, že bych klidně mohl opět vyplout na další závod. Bylo to jako na osamělé plavbě. Spal jsem maximálně dvě až tři hodiny denně. Bez přehánění  - i můj špatný chloresterol klesl z 284 na 105. Ani doktor nemůže přijít na to čím se to stalo. Něketří tvrdí, že českým pivem, jiní že jiskrou v oku u českých děvčat,
       

 další pak že protancovanou noci v Libštátu, také mi bylo řečeno že dortou,
                                                        kterou jsem dostal na setkání. Já připouštím, že to bylo kombinaci všeho, hlavně pak setkáními se starými přáteli a fandy, které bych těžko vyjmenoval na těchto stránkách. Od rodiny, přes spolužáky, spolupracovníky, kolegy a funkcionáře v jachtingu a v práci, spolupracovníky v televizi, rozhlase a tisku, přes fandy i spoluobčany. Jením slovem bylo to ohromné a díky všem za tento zážitek.              

A to jsem se zdaleka nestkal se všemi, s kterými jsem se chtěl setkat - těm, s kterými mi to nevyšlo se omlouvám - na příště.

Rozhodně jsem nabyl přesvědčení, že návštěvou se jednak ukončila jedna z etap mého osobního a rodinného života a stejně tak i jedna z etap činností Českého svazu jachtingu, kdy společně můžeme odložit stranou nedobré činy minulosti a zapomenout na jejich negativní aspekty. 

I když důsledky minulosti, hlavně v mém případě a v případě mé rodiny, tady stále zůstanou, otevírá se nám nové pole vzájemné spolupráce, které by mělo posloužit rozvoji činnosti českého jachtingu. V mnohá směrech tato činnost již započala a jsem přesvědčen, že bude zdárně pokračovat k prospěchu všech, hlavně pak k prospěchu mladé generace, ve které osobně vidím budoucnost a úspěch českého jachtingu.

Do Newportu jsem se vrátil s dlouhým listem úkolů k vyřízení. Každý den se snažím vyškrtnout ze seznamu alespoň jednu věc, ne vždy se to však daří. Originální list se však zmenšuje, ale na druhé straně se objevuji nové požadavky. V každém případě budu muset vše seřadit podle důležitostí, takže některé méně podstatné věci budou muset počkat trochu déle na jejich vyřízení. V tom osobně nemohu nic více udělat než požádat o porozumění, poněvadž dosud nejsem  a asi nikdy nebudu na penzi.

Během návštěvy jsem byl mile překvapen značným množstvím dotazů na mou další knížku. Tyto dotazy a zájem byly pro mne silným povzbuzením a všem čekajícím na nové vydání mohu sdělit, že jsem si dal tvrdý úkol.


Foto © Richard Konkolski Jr.

Každý den, každý večer před spaním musím alespoň něco napsat. Mám to jako večerní pohádku, něco jako kdysi děcka měla svého Vochomurku. Jde to pomalu, ale je tady každodenní pokrok. Další knížka bude.....

Richard Konkolski

Newport, Dne 9. dubna 2000


Korespondence v dané věci opublikovaná na těchto stránkách před projednáním případu VV ČSJ. Klikni zde na otevření dokladů:


Zpět do: Úvodní stránka
Zpět do: Seven Oceans